Voronet

najdete blízko městečka Gura Humorolui. Snad nejznámější z malovaných klášterů založil v 15. století kníže Štěpán Veliký, aby splnil slib daný poustevníku Daniilovi. Ten malomyslného panovníka před tažením proti Turkům ujišťoval o tom, že zvítězí. Stalo se, a klášter byl během tří měsíců (!) dokončen. Pro jeho krásné fresky z poloviny 16. století se mu říká „Sixtinská kaple Východu“.  Zdejší převládající modrá barva se dokonce oficiálně nazývá „voronetská modř“. Kupodivu prý zvlášť výrazně září za deštivých dnů. Co se týká témat, jsou dosti rozmanitá. Kromě klasického „Posledního soudu“ (i s divokými zvířaty, vyplivujícími „na konci věků“ údy těch, které roztrhala), „Kristova rodokmenu“ a životů svatých a filosofů (např. Platóna s rakví plnou kostí, značící prý jeho přemítání o životě a smrti – námi ovšem nenalezen) jsou tu třeba i Turci i Tataři. Na severní zdi můžete objevit vynález pluhu, písma a dokonce vynález ohně. A v chrámové předsíni hrobku dříve zmíněného poustevníka Daniila (jeho kamennou poustevnu najdete mezi fotografiemi kláštera Putna). Klášteřík je dnes bohužel nefunkční, zato je zapsán v UNESCU, a davy uměnímilovných turistů jsou zde vcelku příšerné. Platba za focení kupodivu neplatí pro interiér. Aspoň že jsme si tu koupili kalíšek malin.

Tato fotogalerie je prázdná.