Želiv

Latinsky Siloe, jeruzalémský rybník, ve kterém si na Ježíšův pokyn vymyl oči slepý a prohlédl. Krásně opravený a také zprovozněný klášter se nachází na Vysočině v obci Želiv mezi Humpolcem a Pelhřimovem. Patří k našim nejstarším klášterům - u jeho zrodu roku 1139 stál kníže Soběslav se svou ženou Adlétou a Ota, biskup pražský. Původní řeholníci, sázavští benediktini, byli zanedlouho nahrazeni premonstráty ze Steinfeldu v Porýní, které sem přivedl opat Gotšalk. Želiv později založil další klášterní domy. Tři ženské - v Čechách (Louňovice), na Moravě (Dolní Kounice) a v Rakousku (Pernegg), a jeden mužský (Geras), také v Rakousku.

Ačkoli (nebo protože?) odsud pocházel fanatický kazatel Jan Želivský, klášter byl dvakrát navštíven husity. Bratři naštěstí pohromy přečkali v opevněné Jihlavě. Po husitských válkách získal klášterní zboží coby konfiskát čáslavský hejtman Burian Trčka z Lípy. Trčkové neprodleně klášter zabrali a vystavěli tu své sídlo, tzv. Trčkův hrad. Znovunabyté samostatnosti se klášter dočkal poměrně pozdě, až v polovině 17. století. Tehdy nastupují dva schopní opati - Siard Falco, pokoušející se mj. o těžbu stříbra, a po něm Milo Strobl, jenž dostavěl konvent. (Mimochodem – se jmény Siard a Milo se můžete setkat při popíjení klášterního moku – jak se dozvíte při případné prohlídce místního pivovaru, značky zdejšího piva nesou totiž jména bývalých opatů...) Za Jeronýma Hlíny a Daniela Schindlera získává Želiv proslulost, ze šlechtických rodin přicházejí studenti a věnují se zde studiu teologie, filosofie, ale např. i hraní divadla. Také zdejší knihovna je velkolepá. V letech 1713-20 pak dochází k celkové přestavbě klášterního areálu ve stylu barokní gotiky podle plánů J.B. Santiniho.

Ve 20. století Želiv dobrých časů zažil pomálu – hned na počátku jej postihl velký požár, z kterého se sice vzpamatoval, ovšem s příchodem roku 1950 je klášter zrušen a během dalších šesti let se v jeho zdech nachází internační tábor pro kněží a řeholníky. K uctění jejich památky je dnes v křížové chodbě velký kříž se jmény všech internovaných. (Mimo jiné zde pobýval i pozdější arcibiskup Tomášek a předposlední želivský opat Vít Tajovský.)  Vybavení kláštera zničeno či rozkradeno, vzácné knihy dílem spáleny, dílem použity k výrobě toaletního papíru! V roce 1956 sem město Havlíčkův Brod umístilo pobočku psychiatrické léčebny. Ta zde setrvala až do roku 1993, v některých částech dokonce do roku 2007.

Premonstráti se do Želiva vrací až roku 1993. Dnes se můžete do krásně opravených prostor kláštera nejen podívat, ale také se tu i ubytovat, jak jsme s naším pěveckým sborem na jaře s potěšením učinili. Nejenže jsme si tu zazpívali a prohlédli si klášterní chodby za denního i nočního času, ale dokonce si tu i prasátko upekli a klášterním pivem vesele zapili. Ostatně návštěva pivovaru je taktéž možná. A k prohlídce patří samozřejmě i nádherný klášterní kostel Narození Panny Marie. Kdysi románská a později gotická stavba rozhodně nezapře svého autora J.B. Santiniho, který navrhoval i některé interiéry. 

A kdo se chce dozvědět o něco víc, může třeba zde: https://zeliv.eu/turisticky-portal/zakladni-historie/.

Tato fotogalerie je prázdná.