Tolštejn

Na znělcové skále asi 2 km od městečka Jiřetín pod Jedlovou se nachází rozsáhlá zřícenina středověkého „Kavčího hradu“.

První písemná zmínka pochází z r. 1337, prvním doloženým majitelem je vrchní královský číšník Vaněk z Vartenberka. Od r. 1404 až do doby vlády Jiříka z Poděbrad náležel Tolštejn Berkům z Dubé. Tehdejší vlastník Albrecht Berka proti němu vystupoval, král mu proto hrad zkonfiskoval a předal Vartenberkům.  Albrecht se ho až do své smrti snažil získat zpět, ale marně. R. 1485 za Vladislava Jagellonského byl hrad prodán rytíři Hugoltovi ze Šlejnic. Jeden z jeho potomků, Jiří ze Šlejnic, založil r. 1539 hornické městečko Jürgenthal, dnešní Jiřetín pod Jedlovou. Po rodu Šlejniců vlastnili Tolštejn kratší dobu Mehlové ze Střelic a Vchynští z Tetova (dnešní Kinští). R. 1607 je už hrad uváděn coby pustý. Během třicetileté války byl obsazen císařskými vojsky. Císařští udeřili na Švédy generála Wrangela, konfiskující po okolí peníze a potraviny. Wrangel Tolštejn oblehl a za pomoci děl donutil císařské k ústupu, hrad byl přitom pobořen a vyhořel. Od té doby je zříceninou.

Pobořený Tolštejn zakoupili na konci 17.století Lichtenštejnové, pod jejichž vládou bylo na hradě také vcelku živo. Za Josefa Václava se tu usadili loupeživí rytíři, sužující blízké i vzdálenější okolí. Loupili v Žitavě, Krásné Lípě, Ostritz, r. 1744 dokonce vypálili město Rumburk.  V době tzv. sedmileté války se zde pro změnu nacházela polní hlídka složená z Chorvatů a pandurů. R. 1779 (válka prusko-rakouská) Tolštejn navštěvuje císař Josef II. V srpnu 1813 byl hrad i s okolím obsazen francouzským maršálem Lefevrem s 600 muži. Zdá se tedy, že strategický význam si Tolštejn přece jen uchoval. Rod Lichtenštejnů jej vlastnil až do r.1923, kdy byl hrad odkoupen československým státem.

R.1865 si jiřetínský obchodník Münzbergv  zřídil v hradní zřícenině občerstvení. Z něho později vznikl hostinec ve švýcarském stylu. Münzberg propojil obě vrcholové skály můstkem a ve svém hostinci vystavil archeologické nálezy z místních vykopávek, např. různé historické zbraně, kachle, hroty šípů apod. Hrad byl hojně navštěvován, mezi významnějšími návštěvníky se objevuje např. turecký Enver paša nebo básník R.M.Rilke, který dokonce vepsal báseň do místní pamětní knihy. Münzbergové vedli hostinec až do r. 1945. Za nového vlastníka, tedy státu, bylo ovšem zařízení včetně hradní sbírky rozkradeno a poničeno. Ještě jednou se na Tolštejně objevuje Münzberg, vnuk zakladatele (v letech 1952-62), už ovšem coby zaměstnanec tehdejšího RaJe. R. 1977 byla restaurace uzavřena a chátrala. Naštěstí ji později získalo sportovní družstvo TJ Nohyb, takže se nerozpadla úplně.  Ke svému původnímu účelu se vrátila až v 1995, od té doby tu můžete opět v interiéru obdivovat historické zbraně, kochat se krásnou vyhlídkou a samozřejmě se i občerstvit, pokud ovšem kuchař zrovna „nezavařil friťáky“, jak se nám již nejednou přihodilo.

K Tolštejnu patří i hradní pověsti, ve kterých se mluví o podzemních chodbách, zlatonosných potocích a také o tolštejnské bílé paní. Z vrcholu je výhled na všechny světové strany a pohlédnout můžete i do německé části Lužice. Hrad momentálně náleží městečku Jiřetín, které na něm každoročně pořádá tzv. Dny tolštejnského panství. Hezkou návštěvu!