Hohnstein

Hrad nedaleko hranic, blízko známého turistického cíle Saského Švýcarska Bastei, najdeme na skalním ostrohu nad romantickým údolím říčky Polenz. Malá osada je zde zmiňována již ve 12. století. Hradní sídlo náleželo Berkům z Dubé (1353) a střežilo obchodní cestu a hranice města Míšně. V 15. století byl hrad odkoupen saskými kurfiřty a užíván coby správní a soudní centrum. A ve století devatenáctém se stal Královskou zemskou pokladnou. Zajímavostí je, že Hohnstein nebyl díky své poloze nikdy dobyt.

Potud veselejší část dějin. Ovšem r. 1919 zde zřídili věznici pro mládež, kterou kupodivu později proměnili v mládežnickou ubytovnu s 1000 (!) lůžky.  Bohužel od r. 1933 ji začali používat k zajišťovací vazbě pro 5600 (!) politických vězňů. Za 2. světové války tu byl internační tábor pro válečné zajatce. A ejhle, od r. 1949 je na Hohnsteině opět mládežnická noclehárna. Dnes je naštěstí hrad využíván coby rekreační zařízení. Takže opravdu pohnuté osudy. Musím říct, že mi vůbec není jasné, kam se v tomto nevelkém areálu mohlo takové množství lidí směstnat.

Jinak hrad kupodivu vůbec nepůsobí ponuře, zdálky polohou trochu připomíná zmenšený Loket. Mají tu muzeum motorek, takže místní motorkáři se často objevují družně posedávající na dřevěných lavicích restaurace. Ve které je mimochodem velmi příjemná obsluha, nabízející nejen zmrzlinu nám, ale i vodu našemu čtyřnohému příteli (a příliš se nemračící, když ji po chvíli vrátil). Po kamenných schodech se dá sejít do velké zahrady, kde původně stála i kaplička a lze tu obdivovat výhledy do rozeklaného údolí Polenzthal.