Tíryns

leží jen pár kilometrů za přístavem Nauplio a obdivné zmínky o něm najdeme již u Homéra. Ve 3. tisíciletí př.Kr. tu dokonce stával palác, objevený při vykopávkách.  Doba jeho největší slávy se však datuje do 13. st. př.Kr., kdy zde existoval palác mykénský, jistě podstatně impozantnější. Mohutné zdi, tzv. kyklopské, jsou velmi podobné mykénským, dokonce jsou místy i širší a některé kameny váží až 14 tun. Podle pověsti je postavilo sedm Kyklopů z Lykie a na akropoli v Mykénách spatříte velmi podobné. Uvnitř hradeb jsou tajná schodiště, klenuté chodby - galerie a zásobní komory. Tíryns podlehl zkáze spolu spolu s dalšími mykénskými centry okolo r. 1200 př.Kr. Ve středověku byla uvnitř v ruinách vystavěna byzantská svatyňka. A tak jako v Mykénách, i zde se zasloužil o „znovuobjevení“ tohoto starobylého místa Heinrich Schliemann na konci 19. století. Od r. 1999 jsou obě místa zapsána na seznam UNESCO. Jinak co se týče turistů, rozhodně si kyklópské hradby a celý rozsáhlý areál prohlédnete mnohem poklidněji a osamoceněji než v Mykénách.

Podle řeckých bájí tady vyrůstal proslulý Héraklés. Jeho matka Alkméné, dcera vladaře Mykén, byla totiž manželkou tírynského krále Amfitryóna. Ovšem bůh Zeus, jak bylo jeho dobrým zvykem, ji svedl a ona porodila dva syny – Hérakla, syna Diova a Ífikla, jehož otcem byl Amfitryón.  Zde na Tírynsu prý Héraklés později žil se i svou druhou manželkou Deianeirou a dětmi. Zdá se, že vazby na Mykény tu jaksi kvetly – však i zbabělý král Eurystheus, pro něhož byl Héraklés nucen plnit svých dvanáct úkolů, byl právě z Mykén. Není divu, obě místa nejsou od sebe příliš vzdálená. Jen Tíryns leží v podstatě v rovině (i když na vyvýšenině) a blízko moře, zatímco mykénský hrad se rozkládá v horách. 

Tato fotogalerie je prázdná.