Mykény

Kdo by nechtěl vidět „zlatem oplývající Mykény krále králů“, jak píše už Homér. Heinrich Schliemann, úspěšný objevitel Tróje, rozhodně chtěl. A ještěže tak, kdoví, zda bychom je jinak dnes mohli navštívit.

Rozlehlé ruiny dávného města mají krásnou polohu na horském úbočí. Můžete jimi procházet docela dlouho, ovšem po zaplacení vstupného a pokud možno co nejdřív po začátku otevírací doby. Později se sem začnou sjíždět turistické autobusy a klidu už tu mnoho neužijete. Naštěstí je okrsek dostatečně velký. Projdete proslulou Lví branou, po pravé straně shlédnete bývalé pohřebiště objevené Schliemannem a pak už stoupáte na vršek akropole. Na všechny strany máte úžasné výhledy daleko do kraje i na okolní hory. Vracet se pak můžete buď stejnou cestou nebo užít zadní „výpadové branky“, takové menší Lví brány. A pokud se vyzbrojíte baterkou, lze poblíž vrcholu i sestoupit dolů starobronzovou chodbou (ovšem bez zábradlí, zcela ve tmě a po kluzkých schodech) až k údajnému prameni – bohužel dnes již neexistujícímu, dorazíte totiž pouze ke zdi (ale pokud to přežijete ve zdraví, stojí to za to). No a u východu se můžete občerstvit v místním muzeu kulturně i pomerančovým džusem a u lehce nevrlých prodejců zakoupit i něco ke čtení.

V malém městečku pod vykopávkami najdete mnoho obchůdků, taveren a hotýlků, dokonce i hotel s příznačným názvem „Belle Helene“, ve kterém bydlel právě Heinrich Schliemann. ( Kromě něj jsou v návštěvní knize i taková jména jako Agatha Christie, William Faulkner nebo Claude Debussy.) Mimochodem – hotel se stejným názvem najdete i v přístavu Gythio pod Spartou, kde prý na ostrůvku Kranai strávili Paris s Helenou svou první noc po útěku. A co se týká taveren Mykénských - tam jsme na hlavní třídě objevili úžasného majitele, který byl ochoten po zjištění, že nám nemůže posloužit zmrzlinou, sednout do svého vozu a přivézt nám nanuky z blízkého obchodu až na stůl ke kávě! 

A pro zájemce trocha historie:

Město Mykény dalo jméno celému období řeckých dějin. Mykéňané (Achájci) sem dorazili někdy na přelomu 2. a 3. tisíciletí př. Kr. odkudsi ze severu, snad z Balkánu. Největšího rozmachu dosáhli  cca v období 1600 – 1200 př. Kr., kdy bylo město jedním z hlavních center oblasti a silnou vojenskou pevností. Zpočátku byli hodně ovlivněni Krétou, tu však někdy v pol.15.st.př. Kr. dobyli a začali sami ovládat Středomoří. Používali písmo podle krétského vzoru, dnes známé coby „lineární písmo B“. Mykénská kultura zaniká okolo r.1200 př. Kr.

Mykéňané žili v malých nesjednocených královstvích. Města stávala na vyvýšeninách a byla obehnána mohutnými hradbami, jejichž „kyklópské“ zdivo je zdrojem obdivu dodnes. V Mykénách dosahovalo šířky až sedmi metrů, v nedalekém Tírynsu dokonce osmi a výšky až osmnácti metrů. Uvnitř byste nalezli jak sídla vládců, tak domy dvořanů, vojáků i řemeslníků. Paláce bývaly vícepatrové, vymalované jasnými barvami a freskami, trůnní sály mívaly pravidelně v centru ohniště obklopené čtyřmi sloupy. Své mrtvé pochovávali zprvu do kupolovitých hrobek ve tvaru úlů, později to byly šachtové hroby. Známá „Átreova pokladnice“ s šest metrů vysokým vchodem byla původně obložena bronzovými deskami.

Mykéňané byli zdatní válečníci (viz Trojská válka), v boji užívali pravděpodobně vůz tažený dvěma koňmi, jehož  posádku tvořil obrněný šlechtic s vozatajem. Bronzová brnění, která se v Mykénách také nalezla (další můžete spatřit v muzeu v Argu), patřila zřejmě těm nejurozenějším. No a bronzové meče a dýky se nacházejí ve velkém v celé oblasti.

A pro zajímavost – v tzv. pokladu dýk z Kozích hřbetů (u Únětic u Prahy) se nacházejí právě takovéto bronzové „mykénské dýky“ – nebo se jim alespoň velmi podobají, však únětická kultura je kulturou doby bronzové...

Podle řeckých legend vládl v Mykénách rod Átreovců se známým králem Agamemnónem. Příběhy jeho i celého rodu, Trojskou válku a nakonec násilnou smrt  rukou manželky Klytaimnéstry ponechávám k vyhledání laskavému čtenáři.

Ostatně H. Schliemann se při nálezu známé zlaté pohřební masky domníval, že patří právě Agamemnónovi. Těchto masek se našlo ještě několik, žádná už ale nebyla tak krásná. Schliemann totiž objevil šest hrobů královské rodiny, pocházely však z doby dřívější než legendární  Agamemnón. Při vykopávkách se samozřejmě našlo množství krásných šperků, nádob i zbraní, ovšem kdo by se těšil na jejich prohlídku ve zdejším muzeu, má smůlu – vše nejdůležitější vlastní muzeum v Athénách. 

Tato fotogalerie je prázdná.