Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Únětice i s okolím patří do prastaré sídelní oblasti. Snad je to přívětivostí a úrodností krajiny, že si ji stále znovu vybíraly k životu další a další generace a kultury. Mnohý z nás pomyslí při vyslovení jména obce na tzv. únětickou kulturu. V 19. stol. zde totiž při cestě od Holého vrchu do Roztok vykopal doktor (a nadšený amatérský archeolog) Čeněk Rýzner řadu hrobů ze starší doby bronzové. Nálezy byly natolik překvapivé a neobvyklé, že po nich byla nazvána i nová kultura. Nedaleko Únětic se v lokalitě Kozí hřbety našel známý poklad bronzových dýk, dnes uložený v Národním muzeu.
Ve středověku bývaly Únětice majetkem pražských knížat. V letech 1125-40 za vlády Soběslava I. patřily pražskému kanovníkovi – knězi Zbyhněvovi, jenž tu r. 1132 založil kostel. Tzv. Únětickou listinou k němu přidělil kanovníky Rasa (Ráže) a Bezděda, jimž zde zřídil statek k obživě. Zbyhněv byl pochován pod svým kostelem a odpočívá zde v malé nepřístupné kryptě dodnes. Král Václav I. 1233 Únětickou listinu potvrdil a přesdal ves Pražské kapitule.
R. 1421 zabrali Únětice pražští husité a Praze náležely do r. 1547, kdy byly měšťanům zkonfiskovány pro vzpouru proti císaři Ferdinandovi I. Následně připadly Svatovítské kapitule.
V 18. stol. zdejší farář P.Václav Nespěšný odkázal kostelu značnou peněžní částku, jež byla užita ke stavbě nové školy a později i nového kostela, na níž se spolupodílela i Svatovítská kapitula. Novostavba byla vysvěcena r. 1770.
Kostel má převážně barokní výzdobu. Na hlavním oltáři se nachází obraz Nanebevzetí Panny Marie od I. Raaba, po stranách jsou obrazy sv. Barbory a Vojtěcha, dále sochy sv. Jáchyma a Anny. Můžeme si všimnout i opakujícího se znaku kanovníka Jana Hrobčického z Hrobčic. Zdejší krásné varhany jsou často využívány při bohoslužbách.
V kostele byly původně dva zvony ze 17. a 18. stol. Větší, svatováclavský, byl sejmut v 50. letech 20. stol. V 80. letech nechal tehdejší farář P. Jan Dvořák na své náklady zhotovit 2 nové kostelní zvony u zbraslavské firmy Manoušek (mariánský a sv. Jana Evangelisty), které byly vysvěceny r. 1989 biskupem A. Liškou.
