Kostel sv. Martina

Jméno obce snad každému připomene slavné Turské pole, na němž se podle pověsti odehrála rozhodující bitva tzv. Lucké války. Vojska knížete Neklana měl vést statečný Čestmír, údajně pochovaný pod mohylou na blízkém pahorku Krliš. Ve skutečnosti zde byl vykopávkami zjištěn hrob z doby bronzové. Archeologické nálezy jsou v okolí Turska velmi četné. Nedaleko se rozkládá Turský les s vyvýšeninou zvláštního jména Ers, rovněž mohylou. Hrobové nálezy se ostatně nacházejí až po Chýnovský háj. Také místní část Těšina je proslavena nálezy bronzových šperků. V první polovině 19. století zde prováděl vykopávky známý kněz-archeolog P. Václav Krolmus.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1100, farní kostel zde byl od poloviny 13. století. Původní gotický byl r. 1637 zničen a nový, barokní vznikl v letech 1700 – 1706, k určitým úpravám došlo ještě na konci 19. Století. Na hlavním oltáři se nachází obraz sv. Martina od J. J. Heinsche podle předlohy Karla Škréty. Okolo kostela se rozkládá hřbitov s ohradní zdí, v níž je umístěna barokní socha Krista (Ecce homo) z doby okolo r. 1700.

Tursko náleželo řádu Křižovníků s červenou hvězdou, kteří zde měli komendu s tvrzí a dvorem. Tento rytířský řád je jediným českým řeholním řádem. Vyvinul se z laického špitálního bratrstva, založeného sv. Anežkou Českou při kostele sv. Haštala v Praze r. 1233. V současnosti významně působí v České republice a Rakousku.