Rotunda sv. Petra a Pavla
Bývalé opevněné hradiště patřilo koncem 10. století k hlavním opěrným bodům Přemyslovců. Rozkládá se nad obcí Zákolany, proslulé nepříliš pozitivně rodným domkem Antonína Zápotockého, který zde ostatně stále má svou sochu.
Archeologické nálezy dokazují osídlení už v době bronzové, kdy bylo také místo poprvé opevněno. Na zbytcích této hradby vybudovali nové opevnění Slované - snad v 9. století za knížete Bořivoje, další ve století desátém a třetí, nejmohutnější (11 m),vzniká zřejmě na přelomu 10. a 11. století. Funkce hradiště coby pevnosti pak mizí zřejmě koncem století jedenáctého.
Kníže Spytihněv zde mezi lety 895 a 905 nechal vystavět rotundu, původně zasvěcenou sv. Petru (dodatečné zasvěcení sv. Pavlu známe až od 16. stol.). Původní zdivo se z velké části zachovalo a rotunda sama je nejstarší dodnes funkční stavbou u nás. Hranolová věž byla přistavěna po polovině 12. stol. a sakristie pochází ze století sedmnáctého. K rotundě přiléhalo pohřebiště z 1. pol. 10. stol. s 56 hroby již křesťanského charakteru. Kromě toho byl poblíž v poloze Na Týnici nalezen hromadný hrob asi 60 osob, zřejmě bojovníků z 10. století.
Na hradišti stával ještě druhý kostel Narození Panny Marie, pravděpodobně z 2. pol. 10. stol., jednolodní stavba s apsidou a později přistavěnou věží. Za Josefa II. byl však zrušen a později zbořen. Dnes uvidíme pouze obrys jeho základů nedaleko rotundy.
Podle tradice na Budči existovala škola, do níž docházel sv. Václav učit se „latinským textům“ ke knězi jménem Učen (legenda „Crescente Fide“). Kousek od kostela můžeme dodnes najít tzv. „lože sv. Václava“, podlouhlý kámen, na němž prý sv. Václav odpočíval.
Dlouhá staletí se pohřbívalo u kostelíka Narození Panny Marie. Po jeho zboření byl zřízen nový hřbitov (1836) vedle rotundy sv. Petra a Pavla. Kromě jiných známých osobností je tu pohřben také pedagog Karel Slavoj Amerling, který, inspirován Budčí coby centrem starobylé vzdělanosti, založil v pol. 19. stol. na pražském Novém Městě českou průmyslovou školu Budeč. V té době se také mnoho učitelských spolků nazývalo jménem Budeč. Při hledání vhodného místa pro pohřebiště slavných českých osobností se mimo jiné uvažovalo i o Budči, nakonec však zvítězil Vyšehradský hřbitov.
V r .1962 bylo budečské hradiště prohlášeno národní kulturní památkou. Rotundu si můžete prohlédnout při poutní mši na svátek sv. Petra a Pavla (29.6.) a koncem září při tzv. Národní svatováclavské pouti. Kromě toho zde muzeum v Kladně zajišťuje v létě o víkendech průvodcovskou službu.